Červenec 2011

S Harrym skoničla jedna velká éra mého života

28. července 2011 v 20:29 Deníček
Ahoj,
nejdříve začnu jinými událostmi a to tím, že jsem musela do zítřka sehnat obroučky brýli, protože jedna mámy známá měla skla v akci, nakonec jsem koupila i obroučky tam, po třech dnech hledání. Když už jsem zkoušela asi 50, tak už mi stejně připadali všechny stejné a tak jsem prostě vybrala jedny, které mi přišlo o něco hezčí než ostatní. Jo sice se mi líbili jedny pěkný do vínova, ale za 2600 a vzhledem k tomu, že moje skla se musí kvůli cylidru vyrábět, tak jsou dost drahý samy o sobě, takže jsem nakonec vybrala za 905 v akci :) A to prosím tyto. Dále mě zuby stále bolejí a zubařka mě poslala na rentgen osmiček, jestli nerostou blbě, tak uvidíme co z toho vyleze :)
No a nakonec, včera jsme byli na Harry Potterovi, kvůli Standovi na dabingu a jenom 2D, protože jsme to měli za 89 korun jenom :) Bylo to krásné finále. Trošku mi i ukáply slzy. A odcházelo se mi z kina s těžkým pocitem. Tímto filmem skončilo mé desetileté žití s Harry Potterem. Už nebudu číst poprvé žádnou knihu ani nebudu chodit do kina na nový film. Od jedenácti let, když jsem četla první díl, ve stejném věku jako v té knížce byl Harry, nečekala jsem, že mě to na konci tolik vezme. Nikdy jsem si nemyslela, že bych byla do Harryho nějak zblázněná, ale měla jsem to ráda. Ráda jsem si to přečetla, ráda to viděla. Teď jak jsme koukali během asi dvou tří týdnů se Standou na všechny díly za sebou a teď byly na tom posledním jsem si uvědomila, že pro mě to znamenalo víc, než jsem si kdy myslela. Vždyť jsme spolu vlastně vyrostli, knížky jsem četla většinou přibližně ve stejném věku jako on tedy kromě sedmičky, to už je hezký základ vztahu :) Pamatuji si jak jsem brečela poprvé když umřel Sirius jako by to bylo včera a oni je to asi čtyři nebo pět let, kdy jsem to četla poprvé. Ach, víte, nějak mi to všechno připomnělo, jak moc už jsem stará, jak jsem dospěla, ze začátku to byla spíš pohádka a poslední díly byly už opravdu dramatické. Tak jako můj život, dětství pohádka spíš a teď se na mě navaluje čím dál víc starostí. Jsem v přechodu mezi dospíváním a dospělostí a nemohu se rozhodnout vstoupit dál... Děkuji Harrymu za pěkných deset let v jeho společnosti, samozřejmě i Hermioně, Ronovi, Snapeovi, Brumbálovi, Nevillovi a jeho žábě :D Dracovi, Ginny, všem Weasley vlastně a prostě všem těm, kteří mi přirostli k srdci během těch let, ráda se s nimi zase někdy vrátím do Bradavic, ačkoliv už to nikdy nebude mít takové kouzlo :)
POZOR OBSAHUJE SPOILERY
Tak tento poslední díl se mi docela líbil, samozřejmě knížka mi přišla lepší, ale je pravda, že i v knížce se mi ta sedmička nelíbila až tolik jako jiné knihy. Dabing byl dobrý, myslím si, že zrovna u Harryho Pottera je český dabing dobrý. Hlavně třeba miluji český hlas Snapea :) Nevím, jak s titulky, ale v dabingu bylo pár vtipných hlášek většinou alá Ron samozřejmě :) Například: Jestli kvůli němu umřeme, tak Tě zabiju a podobně :D Trošku mě mrzelo, že se Harry choval jako úplný ignorant, co se Ginny týče, ale to mám pocit, že i v knížce. A líbilo se mi, jak se Hermiona přeměnila na Belatrix a jak jí to moc nešlo :) Nebo ten skřet pod kletbou, jak byl jak opilý :D Taky se mi líbila líbací scéna Hermiony a Rona, po sedmi letech k tomu dospěli a oni se na sebe vrhnou jak šílený :D Nejhorší scéna byla asi jak tam Harry skočil s tím Voldym, to bylo opravdu divný, pak taky to honění hada bylo takový divně natočený, musel to za ně "rozseknout" Neville :) Voldemort celý film zase dělal Uááá nebo co a pak jednou řekl Avada kedavra, ale takovým hrozným stylem, že mi to trhalo uši (když odhlédnu od faktu, že měli asi nějaký prasklý repráky a občas to dunělo, tak při tomhle asi nejvíc :D). Paní Weaslová byla taky dobrá, jak se pustila do Belatrix, ale to jak "umřela" spíš se rozprskla bylo divný. Jo taky mě naštvalo, že vlastně v těch filmech vůbec "neřekli", že byla Tonksová těhotná a nějak mi nedochází, proč říkal Harry Lupinovi něco o synovi, to že by ho jako stihli porodit, vždyť to je divný a nemůžu si to vybavit, jak to bylo v knize. Ale v důsledku to bylo to prostě pěkný :)
Když to srhnu celkově chybělo mi ve filmech spousta věcí, které byly v knihách. Například mi přišlo, že v těch filmech měli postavy jako Lenka, Neville atd strašně málo prostoru, dále, že třeba se vůbec neřešila Hermionina posedlost svobodnými skřítky a tak. Prostě výsledek je není nad knihu, ale na filmy se ráda zase podívám :)

PS: omlouvám se za asi tento dost zmatený článek, ale takové jsou moje pocity, tak mě omluvte :D

První várka avatarů do SONA

27. července 2011 v 22:25 News
Aneb vyhrála jsem si s jednou fotkou :D

Edit 11:57: tenhle slávistický se mi cestou vytratil, tak ho teď přidám :)
Edit 23:43: ještě jsem udělala takový jeden spíš z recese, ale líbí se mi :D

Hrníčkový recept na perník-speciálně pro Mimu, která jako jediná projevila o něj zájem :)

26. července 2011 v 22:15
Tento velmi jednoduchý recept jsem získala náhodou, když měli přijet rodiče a Standa, že koupí bábovku, já že ji můžeme upéct a on, že upečeme perník. Já vytřeštila oči v domnění, že perník se peče těžko, ale Standa mě vyvedl z omylu máminým skvělým receptem. Tak tu je :)

INGREDIENCE
3 hrnečky polohrubé mouky
2 hrnečky cukru
1 kypřící prášek do perníku
1 vanilkový cukr
1 hrneček oleje
2 hrnečky mléka
2 celé vejce
5 lžic kakaa

POSTUP:
To je na tom to nejlepší, vše pouze naházíte do mísy, pořádně promícháte, až Vám vznikne krásné těsto a to nalejete na předem vymazaný a vysypaný plech a pečete. Čas nevím, u každé trouby jinak, my v elektrické asi 40 minut pekli, ale to vyzkoušíte špejlí, když těsto nezůstane na špejli, je správný čas to vyndat :) Před pečením můžete ještě ze lžičky naházet kousky marmélady do perníku, jestli máte rádi, nebo oříšky, čokoladů, rozinky, cokoliv budete chtít, nebo můžete po upečení rozříznout podélně a namazat marmeládou. Nakonec to poléváme polevou buď koupenou nebo rozehřátou čokoládou, ale to až po upečení a trošku vychlazení.

Fotku bohužel nemám, ale buď dodám, až zase budu péct a nebo mi jí dodáte vy, ne? :) Dobrou chuť :)

"Škrábání se na hlavě může vyjadřovtat nejistotu, ale může být také příznakem lupů"

25. července 2011 v 23:43 Deníček
Lidičky, tak se zase hlásím :)
Je to náročné, bolí mě šíleně zuby, protože moje moudráky právě jen tak napadlo, že polezou ven a budou mě bolet :( O víkendu jsme uklízeli, když měli přijet rodiče a upekli jsme výborný perník mňam :) A úplně jednoduchý, kdybyst měli zájem, tak Vám dám recept :) Ale dostali jsme pochvalu :) Dneska jsme byly za kamarádem v nemocnici, chudák měl na krku nádor odmala a pořád ho operovali nějak a teď už ho snad konečně natrvalo vyndali. Je hrozně statečný, bere to s humorem a to obdivuji :) Snažím se dát konečně do kupy tu challenge z ledna a fotosoutěž z března, je to ostuda, ale když se od toho člověk na nějakou dobu odtrhne, tak pak se k tomu dokopat a navíc to teď vidím všechno úplně jinak, takže to celé předělávám, ale do neděle stopro to tu bude :) Taky jsem si stáhla program KMplayer na to dělání videí a Photoscape když už jsem na to konečně přišla, tak se to zase nějak po a pořád to hlásilo nějakou chybu, takže jsem se nasrala a rozhodla se, že budu asi do smrti dělat maximálně animace :D Ale tak jednu animaci jsem si aspoň zkusila, tématickou, když chceme ve středu jít na Harryho posledního :) Škoda, že tam se nedají upravit nějaký věci jako třeba ostrost, kontrast a tak :)

Začátek, je ta nejdůležitější součást každé práce.

24. července 2011 v 21:39 Úvahy
Ještě jsem nikdy nepsala článek na téma týdne, ale teď jsem na něj tak koukala a řekla si, že bych mohla "začít" psát články na téma týdne... Ano řeč bude o "začátku"... Článek je proložen několika písněmi, které pojednávájí tak trochu o začátku, první můžete znát z Anastazie, druhý z filmu Love story.

Začátek je slovo, pod kterým si každý představí něco trošku jiného a zároveň stejného. Začínání nás provází již od narození, vždyť narození samo o sobě je začátek, začátek nového života. Jen co otevřeme oči, začínáme poznávat lidi, kteří na nás do teď pouze mluvili skrz bříško. Celý život vlastně něco začínáme, ať již chodit, jíst, číst, psát, začínáme chodit do školky, školy, na střední, na vysokou. Učit se začínáme většinou, až když je to opravdu potřeba a podobně :) Začátku je celá řada, vždy je něco nového co můžeme začít dělat. Na některé své začátky můžeme být právem pyšní, ale existují také začátky, na které pyšní být nemůžeme a u kterých se radujeme, a všichni okolo nás, když skončí, takové jsou například, když začneme brát drogy, krást, hrát automaty a podobně...


Všechny tyto začátky mají hodně věcí společných, především to, že jsou to pouze začátky. To znamená, že když něco začneme, neznamená to automaticky, že to také dokončíme. Začátky bývají tvrdé a lidi se tím často nechají odradit a nedokončí, co začali. Když se jedná pouze o maličkosti, nic se neděje, ale některé začátky bývají skoro životu potřebné. Možná se někteří z Vás, nebo Vaši blízcí, setkali ve svém životě s něčím, co Váš život převrátilo vzhůru nohami, nějaká krutá rána osudu, která zapříčinila to, že Vás život nikdy nebude takový jako dřív. Jestli ano, jistě tedy víte co to znamená "nový život", "nový začátek". Když se Vám například stane vážná dopravní nehoda a Vy se dozvíte, že již nikdy nebudete moci chodit, musíte se naučit spoustu nových věcí a hlavně musíte se s tím pocitem naučit žít. Žít nový život, jiný než ten předchozí, musíte se odpoutat od minulosti a od toho, že už nikdy nebudete hrát třeba fotbal. Někteří lidi jsou silní a dovedou se s novým životem smířit rychle, ale někteří se uzavřou do sebe a nechtějí začít nový život, stále se utápí myšlenkami na svůj starý život a nedokážou ho opustit. Když konečně začnou znovu žít ne přežívat, je důležité, aby se tento začátek dokončil, aby se člověk smířil s novým začátkem a novým životem a nespadl znovu jen do agónie a touze po starém životě. Samozřejmě, je jasné, že se mu občas zasteskne po starém životě, ale je důležité, aby to byly jen vzpomínky a myšlenky, ze kterých se vrátí zpět do nového života.


Ano písničky, které jsem zde umístila pojednávají o začátku lásky. U lásky bývají začátky ty nejkrásnější i nejtěžší zároveň. Jistě byste dokázali vyjmenovat několik romantických filmů, kde si hlavní hrdinové museli přes těžké začátky lásku vydobýt, vlastně asi je málo těch, kdo tomu tak není. Ale popravdě, láska, kterou si musíte vydobýt, je ta nejpevnější. Určitě už většina z Vás zažila nějaký nějaký začátek lásky. Motýli v břiše, sladká nervozita, přemýšlení o každém slově, co řeknete, nebo v případě upovídaných lidí, přemýšlením o tom, co jste řekli, zda se ještě někdy ozve a podobně. I to jsou však začátky, které ne vždy musí být dokončeny. Někdy v lásce vyprchají ty krásné pocity, které provází začátek lásky, odhodí se růžové brýle a nezůstane nic. Naopak se může také stát, že se tyhle začátečnické pocity ztratí a zůstane něco velkého, co přeroste postupně ve velkou osudovou lásku. Já se Standou jsme si také prošli krásnými, ale rušnými začátky, dalo by se říct, že to vše trvalo strašně dlouho, ale teď mám pocit, že ten stále se opakující začátek za to stál a že postupně budeme začínat další etapy naší lásky v podobě začátku našeho manželství a v začátku rodinného života,


Jak vidíte, začátky jsou různé, mohla bych o nich mluvit hodinu a vyjmenovat všechny možné začátky, které nás v životě provázejí. Doufám, že většina z Vás se setká pouze jen s těmi příjemnějšími začátkami a že nikdo z Vás nebude muset prožít nějakou tragédii, aby musel začít zcela nový život. Já sama si neprošla žádnou extrémní životní tragédií, ale stala se mi jedna věc, která změnila mě i můj život a já těžko začínala a těžko se srovnála s malinko jiným životem. Teď mám pocit, že to bylo dobře, že mě to posílilo a změnilo moje hodnoty a pohledy na svět. Tento článek měl vypadat úplně jinak, ale když o tom člověk tak hluboce přemýšlí, dostává se každou chvíli jinak a pak se těžko hledají smysluplná vyjádření, snad nakonec nebyl tak špatný a vedl aspoň trošku k zamyšelní :)

Jaký je to pocit Harry..?

22. července 2011 v 14:58 Deníček
Ahoj,
tak zítra nám skončí pohodo a vrátí se nám rodiče z dovolené, takže dneska se bude uklízet a nakupovat, aby přijeli do čistého a plného domova :D Včera jsme koukali na Harryho a Prince dvojí krve a dnes nás čeká už jen první část 7 a můžeme ve středu vyrazit na závěr. Víte, nikdy jsem nebyla do týhle série nějak úplně zblázněná, ale teď když to vidím takhle v celku a když si uvědomím, že bude konec, tak si uvědomuji, jak moc jsem s ní vyrůstala a jak mi to bude chybět, jasně, vždycky si můžu udělat Harry Potter night, ale už to nebude nikdy ono, jako když jsem četla poprvé knížky nebo viděla poprvé film. Tradičně jsem si pobrečela u Brumbálovi smrti... Nemůžu za to, že mě dojímá skoro všechno :D A taky mi bylo dost líto Harryho a Hermiony, dobře Harry si za to mohl sám, protože Ginny mu to občas dávala najevo a on si nikdy nevšiml, ale Ron se v tomhle díle choval úplně hrozně jako pubeťák a Hermiona ho miluje takovýho trubko :) Jinak avatar je dělaný na Standy počítači, kde není nic, ani písmo, ani textury a ani vrstvy, na které jsem si zvykla, tak proto není nic extra :) Teď jsem kvůli Babunce koukala na jeden díl Buffy a teď jede druhý, je mi fuk, že pátá a šestá série, já to kdysi viděla, když mi bylo asi tak jedenáct, páni to už je nějakých deset let :D Ten Buffy robot je vtipnej :D Mno nic jdu uklízet, mějte se hezky :)

Avatary do SONA

20. července 2011 v 18:08 News
Líbili se mi všechny, když jsem je dělala, teď už se mi nelíbí ani jeden :D Protože se mi už nějak nelíbí nic mého, nikam se neposouvám se deptá mě to. Tak snad mi pomůžete vybrat, které (max 3.) mám poslat k Babu do SONA...
Posláno 1,3,4 :)

Kdo jsi a co jsi udělala s Hermionou?!

17. července 2011 v 23:45 Deníček
Ahoj moji milí,
tak se zase hlásím a rovnou se změnou designu, jak jste si asi všimli :) Nakonec jsem s ním docela spokojená, ale na to že jsem se s ním prala skoro týden, toto je totiž asi pátá verze a ještě pak trošku upravená, takže tak :D Ano miluji fialovou :) Ještě to není úplně dodělané, chci totiž trošku udělat pořádek ve článcích, kategoriích a hlavně v grafice, asi prostě všechny avatary hodím k sobě a budu je postupně přidávat než je mít takhle zvlášť ve článcích, ale na to je čas, až udělám soutěže. Ano už jsem na nich začala pracovat :)
Jinak víkend byl fain, jak by taky ne, když rodiče odjeli v sobotu ráno a byl klid. Tak jsme si hned se Standou večer pustili Harryho Pottera a Ohnivý pohár a Fénixův řád. Standa si to totiž nepamatuje a to je chyba, páč se mnou asi půjde na závěrečnou část do kina :) Mno je to zvláštní, když na to koukáte už poněkolikáté, jak objevíte mnoho věcí. Jako třeba náznaky mezi Ronem a Hermionou, mezi Harrym a Ginny a tak, prostě nějaký pohled, který Vám jindy unikne, teď vnímáte mnohem více. Dál jsem taky objevila, že Cedrika Diggoryho hraje Robert Pattinson, když jsem nad tím tak přemýšlela, tak mi Standa povídá, "hele není to ten hroznej upír? ":D A pak taky byla dobrá scéna na tom famrpálovém mistrovstí, jak se tam objevila hlava koho jiného než Doctoro Who X. :D Jo je to fain, s Harrym jsem vyrostla a asi se na něj vždycky ráda podívám :) I když taky jsme hodně přemýšleli o chybách v tom filmu a několik jsme jich tam našli. A taky mě napadali takový věci jako, že jsou kouzelníci, mají hůlky a nikdo mu nemůže vyčarovat lepší společenský hábit :D No nic, mě říkají, že ty filmy moc štourám, ale tak to je snad dobře, že jsem vnímává duše :)

Určitě jste si všimli, že mám o mnoho lepší náladu. Můžou za to dva lidi. Standa, se kterým je mi poslední dobou hezky jako nikdy předtím, který nemusí nic říkat, jen se na mě podívá a já povyrostu o dva centrimetry (jó kéž by :). Chci jen říct, že stačí to jak se na mě podívá s takovým obdivem a láskou a já si hned připadám "skoro" jako Miss World :) A pak taky R., které když jsem si stěžovala, že nic neumím na mě našla tolik věcí, které umím, že jsem nevěřila, člověk může něco umět a nemusí hned být malíř, grafik nebo tak :) Stačí umět třeba dobře naslouchat, dobře poradit nebo tak a hned si člověk přijde užitečný :)

Mno nic, jdu spinkat, zítra ráno zase do práce hezky a pak večer se zase zničit na zumbu, nevím, jestli tím zhubnu, ale za ten fain pocit to stojí :)

Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.

15. července 2011 v 12:32 Deníček
Tak už se zase hlásím, nějak často, že? No jo, ale pak mě nemají bolet záda z toho sezení u počítače :D Co bych Vám řekla nového? Začnu tím, že jsem se včera flákala, protože jsem se ráno po 6 hodinách u pc a po zumbě probudila s hroznou bolesti krcni patere a tudiz i hlavy, ze jsem ani do prace nebyla schopna dojet a tak jsem si na krk hodila hrejivy obklad a spala až do 12, čímž jsem se aspoň vyhnula mamince, která šla až na odpolední a tak tady zase lítala :) Pak jsem byla se Standou a bylo to fain. Dali jsme si gyros a pekne nacpali pupky a pak to završili výborným kafíčkem, ledovým s karamelem, já jsem na týhle kávy hrozně ujetá, i když to moji postavě asi moc nesvědčí :) Včera se taky udála historická věc, po dlouhé době jsem měla pocit, že mi to sluší a to když o sobě řeknu, tak to je už něco :) Proto taky ten název, citát, protože někteří lidi mi opravdu dodávají trošku sebevědomí, protože mě mají rádi takovou jaká jsem a vidí na mě spoustu dobrých věcí, které já nikdy nepoznám na sobě. Posuďte sami jestli mi to slušelo či ne :)
Jinak dneska je velký pátek, což znamená úklid, jak víte, je to u nás každý pátek :D A to znamená nádobí, prach, vysát, převléct postel... Jediné co mě utěšuje je, že dnes odjíždí rodiče na týden na dovolenou, takže bude doma klídek a pohoda :) Jen blbé, že jedou se Standy rodiči a tak musí být doma a starat se o barák a zvířata a nemůžeme tak být spolu :( Jen teď do neděle a pak budu muset zase zpátky. Pořád se patlám s designem, udělala jsem asi čtyři verze a ani jedna mě nakonec nenadchla, ale teď tu poslední asi brzy nastavím a prdím na to, lepší to stejně asi nebude :D Mno nic, jen jsem chtěla něco napsat a taky poděkovat za to, jak mi zase stoupla trošku návštěvnost, je to hezký pocit :) Taky jsem poznla pár nových pěkných blogů, tak třeba mi přibydou oblíbené odkazy ;)

Mějte se hezky celý víkend, já tu nebudu a nezlobte se, že mi tak trvají ty soutěže, já na to vlítnu teď, když budu doma sama :)

No jo no tak něco ke Clare

11. července 2011 v 22:13 Blendy
Tak teda jsem něco spatlala, bylo to skoro jako porod, protože já prostě nejsem šikovná bohužel. Vím, jak se to má dělat, ale prostě nevím, jak tam ty fotky naskládat, nemám nápad, nemám na to fantazii. Asi jsem se opravdu narodila jako nešikovné netalentované dítě :( Mno já si tady pořád poslední dobou stěžuji, ale bodejť by ne, když mi nic nejde, prostě nevím, nějak mi nejde vůbec nic od ruky (a asi ani od nohy :D) to je fuk :D Jo a nedivte se, když se mi někde z počítače smazaly další kapitoly povídky, která stejně ale stála za prd :(

Tak a teď teda už k těm blendům, udělala jsem dvě verze, liší se jen v písmě a ještě musím rozmyslet, která je lepší (ani jedna já vím, ale která z těch dvou je lepší :D) U toho prvního se mi líbí ta barva, že jde z těch vlasů, ale zase se mi nelíbí ten styl, já nevím...

EDIT: Poraďte mám si ho sem dát? :) basteradesign.blog.cz, ještě teda není dodělaný menu a písmo atd, jde jen o ten lay :)

Zrzi zrzi co Tě mrzí

11. července 2011 v 18:33 Deníček
Teď asi trošku pozlobím Clare :) Tak jsem si tak řekla, že si konečně dám na hlavu ten barvící šampon v barvě čokoládové. Tak jsem donutila mamku, no chvíli jí to trvalo, ale pak se teda přemohla a kydla mi to na hlavu, no očekávala jsem opravdu hnědou, jen, že mi to jako vždy jen zdůrazní lesk a navíc ty vlásky trošku zlepší (ano šampony a barvy na pár umytí mi dělají krásnější vlasy, jemné, lesklé, příjemné, voňavé) . Mno a tak jsme to sundali a ono ejhle vršek hlavy, který mám světlější šel do zrzava a celkově to vůbec nepřipomínalo čokoládu :D Posuďte sami :)


No už jsem říkala, že nejsem fotogenická, tak se nelekejte, já se prostě sama nevyfotím, jen důkaz zrzavooranžové :) A proč pozlobím Clare? Ona chce oranžovou a vyjde ji žlutá a já chci hnědou a mám zrzavou :D

Jinak dneska jsem v práci přežila a zítra má být vypnutá voda, kvůli nějaké opravě, takže budu doma, no doma, musím si jít zařídit pas, abych mohla v září odletět příapdně k moři, ježiš jak já se těším na moře...hrozně šíleně moc :) A pak jsem si já šikulka zablokovala účet od banky přes internet a tak teď ani nevím, zda už mi přišla výplata atd. A pak do knihovny pokochat se. Taky tak rádi chodíte do knihovny?

Já bych tam vždycky strávila mládí, no vlastně jsem ho tam taky strávila, když to tak vezmu :) Beru knížky jednu podruhé, prohlížím, koukám, počtu si, vyberu si, pořád chodím po těch samých, i když si žádnou nepůjčím, nevím proč asi nějaká pracovní úchylka :) Mno a spoustu jiných věcí mě čeká a snad se aspoň pustím do vytváření designu, ačkoliv ani pořádně nevím jakého. Mám tři možnosti a nemohu si vybrat, tak trošku tápu... A taky musím konečně udělat ty soutěže, ach jo, jsou to takový strašáci, ale mě se do toho tak nějak nejde ponořit, ale příští týden jedou rodiče na dovču a já budu odpoledne a večer sama doma, tak budu mít čas a konečně mi to neunikne :) A taky jsem chtěla napsat o Lidicích, toho je, co musím udělat uf. Jdu dělat blenda ke Clare, i když, když jsem viděla tu konkurenci, asi si to taky rozmyslím :D A pak přijde máma a bude zase po srandě :)

Tak zatím se mějte :)

Prázdniny od slova ani chvíle prázdna

7. července 2011 v 15:29 Deníček
Ahoj,
tak se zase hlásím. Sice mám prázdniny, ale jak už víte u nás je pořád co dělat prázdniny neprázdniny, takže jsem se dnes poprvé dostala k internetu od pátku, tedy skoro týden jsem se na něj nedostala. Že jsem se nedostala o víkendu mě nepřekvapuje, byli jsme na chatě a klasika k babičce uklidit, to je vždy na celé dopoledne a kus odpoledne, pak jsme jeli vyzvednout mamku a cestou jsme se stavili v Mobelixu, protože na letáčku měli v akci postel a já jsem tak prohodila, že bysme si ji mohli se Standou koupit sem na barák do našeho pokojíčku, když spíme na sice super rozkládácí pohovce, ale když přijede návštěva, tak tam spí oni a já bych musela spát na takový malý rozkládácí pohovce a Standa doma, mno moje mamka se toho hned chytla, takže jsme koupili postel za tři tisíce, sice jen 140x200, takže se musíme trošku smrsknout, ale aspoň nám jí nikdo nebere, no pak se jelo ještě na nákup atd a domů se přijelo někdy v 5 a pak se dělali ještě nějaký věci a večer přišli Kroužkovi (Standy rodiče) a tak.

V neděli jsem byla u Kroužků, protože tam byla "švagrová" s malou "neteří" a tak. Už se dokonce naučila mě i pojmenovat, takže teď na mě pořád křičí Ba, jen se hnu na pár metrů a ne "tóto" :D Je úžasná, strašně hodnýdítě :) Mno v pondělí jsme jeli s tátou a dědou nakoupit a to je vždycky nadlouho a pak jsem odpo taky byla u Kroužků, protože tam i spinkala a pak jsme šli ke Standovímu kamarádovi, který chodí s holkou, s kterou jsem se já skamarádila, takže je fain, že se bavíme takhle ve čtyřech, hráli jsme ping-pong, Activity a já předváděla vizionáře pantomimou, když nevěděli, tak jsem jim napovídala, že je to jako misionář a předváděla tam skoro film, jak přijede mezi domorodce a ukazuje jim sirky a oni blbci se jen smáli a vůbec nevěděli :D Mno v úterý jsme dělali spoustu věcí, kopali jámy, vařili, prali atd, odpoledne jsme byli zvaný ke "švagrovi" a "švagroví" na grilování i s Kroužkama a my tam se Standou ještě spali. Grilování se rovnalo obžerství a gurmánství, ty tam byla moje dieta :D Kuřecí paličky v medu, medailonky se špekem, grilovaný lilek, cuketa a paprika, panenka plněná špekem a sušenou švestkou a nakonec pstruh na grilu mno ještě teď se mi sbíhají sliny jen to píšu :) A pak přišla největší ostuda. Švagr od nás už dřív dostal sadu na poker, protože to pořád pařil na netu, tak že si musíme zahrát. Já to hrála snad poprvé v životě, no prohráli jsme se Standou 30 korun a to většinu já a švagr se nám smál :D Mno a včera jsme zase makali, dělali jsme druhou řadu zatravňováků, takže vykopat díry, poměřit atd, pak se vařilo, pralo, připravoval bázen, dávala nová plachta, zavařovali okurky a tak prostě plno věcí.

Dneska jsme byli ještě s dědou na kontrole u doktora kvůli cévám, ńaštěstí v pořádku to má pak jsem musela babičce umýt lednici, sebrat jablka, utřít prach a řekla jsem si, že dneska si aspoň udělám hodinu volna na blog, protože už to není možný. Mám sice volné večery, ale když už mám tu možnost být teď se Standou, protože pak těch příležitostí tolik nebude, tak přece mu neřeknu, ne já jdu na internet, to bych byla blbá, že? To se radši na něco podíváme nebo tak :) Mno takže tak, není to lehké, uvědomuji si, jak rychle uteklo to bezstarostné dětství a jak moc rychle nastoupili jen starosti a práce a všechno. Nejvíc mě děsí představa, že tak nějak podobně už to bude po zbytek života... Je to docela děsivá představa... Mno nic jen jsem chtěla dát vědět, že žiju, i když nevím, zda žiju nebo jen spíš přežívám... Na soutěže a design se chci pořád vrhnout, ale jak vidíte nebylo kdy, ale od pondělí budu chodit dopoledne do práce a odpoledne nebo spíš večer, až budu v Praze a mamka s tátou budou koukat na Tv, budu na to mít konečně čas a klid, už se na to těším, protože blog je jedna z mála věcí, co mě drží nad vodou, když už mám z tohohle světa a života deprese...

Mějte se a brzy zase naviděnou, spíš n napsanou :D

I šedé myšky občas nakupují...

1. července 2011 v 17:38 Deníček
Tak jsem si řekla, že Vám vyfotím, co jsem si koupila, že by Vás to zajímalo a prostě jsem se chtěla pochlubit :) Raději nebudu říkat, kolik co stálo, nechala jsem tam hodně peněz a skoro nic nebylo ve slevě, ale to je jedno, rozhodla jsem se na sobě nešetřím a místo kupování si pořád něco "dobrého" po čem jsem akorát tak jako váleček, že si radši koupím víc věcí, které potřebuji, abych se necítila jako šedá myška :)


Nejvíc jsem ráda za tuto krásnou sukni, kterou jsem už dlouho potřebovala, protože v mém šatníku sukně chyběla. Asi se divíte, proč tak dlouhá, je ke kolenům, protože jaksi jsem za a)malá a za b)tlustá a krátká sukně mi tak neseděla prostě a navíc odkrývala i určité nepěkné partie, kdežto v téhle si připadám mnohem lépe a je přeci hlavní v čem se cítím dobře :) Dále košile, vzala jsem si ji zkusit jen tak a když jsem ji zkusila k té sukni nemohla jsem si ji nekoupit :)

Dále jsem potřebovala svetřík černý rozepinací, když třeba sedíme někde na zahrádce v kavárně nebo tak, tak je pak chladněji a moje mikiny se mi už nějak moc nelíbí, tak jsem chtěla svetřík :) Ten šátek je krásný a velice příjemný, takže mi ani tak nevadí na moji citlivou kůži a krásně se hodí k té košili ;)


Dále jsem potřebovala letní botky, taky se nějak vytratily z mého šatníku, loni jsem celé léto chodila v "Crocs" :D Mě se líbí, sestra mi řekla: co je to za babkovský boty, ale mě se líbí a to je hlavní a jsou stráášně pohodlný a to pro moje bolavé tělo je slast :)


Tři krásná trička z New Yorku, ano miluji takovou růžovo-červenou barvu a ano miluji veselé obrázky na triku :) A navíc ta sova vypadá trošku jako já-pěkně kulatá, s brýlemi a moudrá :D Jinak to prostřední je špatně vidět, ale je to s límečkem a moc pěkné, dovolím si říct, že mi sluší, což říkám u máločeho :D


A ještě jedno obyčejné tílko a jedno trošku sexy tričko, na té fotce to moc nevynikne, ale ve skutečnosti je opravdu krásné a zajímavé :)
Toť vše, nemohli jste ode mě čekat, žádný modní hity, protože mě většinou nesluší a necítím se v nich dobře, a ačkoliv tak občas trošku depčím, že nejsem jako ostatní holky hezká, hubená a moderní, cítím se ve svém oblečení dobře a o to jde :)