Tour de doctors

31. října 2010 v 19:24 |  Deníček
Psáno 18.10
Byla jedna holka, kterou trápilo onemocnění kůže zvané ekzém. Do toho měla samozřejmě spoustu alergií a tak dále. Už delší dobu chodila k jedné paní doktorce na kožní do nemocnice na Karlově náměstí do budovy B, 3 patro, která jí vždy předepisovala její zázračný krém, který jako jediný aspoň trošku zmírňoval bolestivost. Jednou když měla zase silné záchvaty alergie se té paní doktorky zeptala, zda by ji mohla doporučit alergologii, bylo jí řečeno, ať se jde zeptat do 4 patra v budově A na alergologii, že tam každý den berou nové. Tak se tam přihlásila k paní doktorce2, která jí předepsala, že ještě ke Xyzalu má brát Ketotifen. Občas zašla k jedné občas k druhé a bylo to celkem dobré, mazala se zázračným krémem na promaštění a výjimečně léčivým krémém s kortikody.
Po nějaké době, zhruba před čtyřmi měsíci se však dívčin stav začal rapidně zhoršovat. Zašla na návštěvu k paní doktorce a ta ji předepsala krém zvaný Protopic, který je na jiné bázi než kortikoidy, takže by neměl ničit ochranu pokožky a obnovovat ji a ne rušit jako kortikoid, ale nesmí se s ním na sluníčko, nesmí se pít alkohol a když se s tím mazala prvních pár týdnů neuvěřitelně to pálilo. Moc to nepomohlo. Dívka odjela v srpnu k moři, s tím, že se má pak opět mazat Protopicem a uvidí se. Nepomohlo ani moře ani krém. Dívka špatně spala, protože to svědilo, po krému pálilo a nemohla se nedrbat. Volala jedné doktorce, tam jí objednali na 8.11 (špatná sestřička) a k doktorce2 a ta jí objednala na 18.10. Tak tedy dnes ráno vyrazila na alergologii měla tam být v 10:00 . Kupodivu ani moc nečekala. Šla na řadu, paní doktorka2 na ní mrkla, poslala na krev, předepsala ještě na ráno Ketotifen, čili prášek, který tlumí, tudíž se po něm chce hrozně spát, natož ráno a pak ještě nějaký Prednesol či co, což jsou kortikody v podobě prášků. Tak šla na krev do přízemí budovy A, takže přes celou nemocnici. Stoupla si do fronty, předala papíry a dostala číslo 114. Podívala se vzůru, kde svítil ukazatel s číslem 81. Měla co dělat, aby nespadla, když si spočítala, že 30 lidí je před ní. Posadila se a prohlížela lidi okolo. Byl to pořád ten stejný scénář. Někdo vešel do dveří, vykulil oči na ten dav, vzal si číslo a vykulil oči znovu. Jen maminky, které se tam motali s kočárky nekulili oči, neboť měli stejně jako důchodci přednostní číslo. Po chvilce čekání, kdy už se číslo vyhouplo na 91, uslyšela známý hlas, otočila se a spatřila herce Jana Kanyzu (kdo zná Ordinaci v Růžové zahradě, hraje tam ředitele nemocnice). Čekala, zda se posadí jako normální lidi, ale nikoliv, sestřička s ním šla samozřejmě rovnou na odběr, protekce jako vždy. Po asi půl hodině se dočkala a byla ji odebrána krev. Chvíli se uklidňovala a pak šla do budovy A do 4 patra na kožní, jestli by ji náhodou nevzali, řeklí, že vezmou. Před ní byly dvě maminky s neposednými dětmi a jedna stará paní. Počkala další hodinu, když byla vyzvána dovnitř. Tam se na ní snesla zloba paní doktorky na doktorku2, jak může předepsat Prednisol, když to sice pomůže na chvíli, ale po dobrání se to zase vrátí, ne-li horší. Dívka seděla na židli, zmatená, v očích slzy z té zoufalosti, jak jedna ruka řekne něco a druhá taky něco a vyberte si. Bylo jí řečeno, že si musí dojít za paní doktorkou2 se zprávou, že to nedoporučuje, ale že si to má jako dohodnout s ní. Že ona jí předepíše léčbu-na krk a obličej jednou Dermatop kortikoid, jednou Protopic a na hruď a ruce na týden jeden dělaný kortikoid a potom na dva týdny hnusnou, smradlavou, špinící driákovou mastičku, kvůli které bude muset nosit triko s dlouhým rukávem, aby ten hnus nebyl vidět.
Dívka tak běžela znovu na úplně druhou stranu nemocnice do budovy B do čtvrtého patra, nemyslete si, že jen přešla, ne musela dolů a zase nahoru, místo ranní rozcvičky, po odběru krve totálně vyřízená. Došla tam a domluvila se s doktorkou2, že pokud se to do dvou dnů nezlepší, že teda má začít brát ten Prednisol. Poté šla opět dolů do lékárny, kde nechala 350 korun s tím, že ještě zítra si musí vyzvednout a zaplatit ty dvě dělané mastičky. Dívka byla totálně zmatená, po cestě domů se snažila si vzpomenout, kdy že se má tedy čím mazat a když nad tím tak přemýšlela, uvědomila si, že minimálně jednu čtvrtinu života stráví u doktorů a druhou mazáním, jak má pak stíhat všechno ostatní?!
The END
Edit: omlouvám se, kdybych někde napsala ich formu místo er formy, je to zvyk :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 31. října 2010 v 19:28 | Reagovat

to si piš že jo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama